|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. The aim of this work is to use the literature research to map current knowledge about the effect of odour preference on reproductive success in mammals focusing on voles. As assortative pairing is referred to each form of non-random pairing. Most of the time is meant a situation in which individuals who have similar phenotypes pair more often. The opposite is the situation where individuals with different phenotypes pair more often. This is sometimes referred to as negative assortative or disassortative pairing. In particular, this study deals with non-random pairing among to body odour . These are mainly linked to genes for the major histocompatibility complex (MHC) in animals, which play a key role in the immune system. MHC gene products found in various body secretions form the specific odour of each individual. In the research part were searched question for following questions: How is the breeding partner chosen? Is Assortative or Disassortative Pairing More Frequent? What information does body odour convey? What channels is the odour information transmitted and received? How is odour preference testing solved in laboratory conditions? In the practical part, a plan of the experiment is presented in which T-labyrinth will play the main role in determining the odour preference. Under laboratory conditions, voles will have plenty of time to complete the process
|
|
|
Odour nuisance assessment in the CR
Vančurová, Andrea ; Hůnová, Iva (advisor) ; Kalíková, Květa (referee)
The aim of this work is to monitor the issue of odorous substances in the Czech Republic. In most cases, the main source of information are studies prepared at the request of the municipal or city authorities. Individual areas affected with this problem, those that I focused on in this work, were selected according to numbers of inducements and complaints from local residents. The introduction of the theoretical part deals with the anatomy of the olfactory system and the reaction of brain perceptions on odour stimulus. Furthermore, I describe the possibilities of measuring odours. Due to low concentrations of odours the least used method is gas chromatography; another option is olfactometry, which is based on the principle of mixing pre-determined concentration of an odorant with neutral gas. In the studies that are the main source of this work, I used the method of questionnaires that are consisted of evaluations of the smell from the locals. Moreover, I also described the procedure of filing in complaints about odours in the neighborhood of residence and its support in the law. The core of the practical part are the complaints of people that were submitted to the Czech Environmental Inspectorate for the years 2006 to 2009. Includes both specific businesses that are repeat complaints and fines of CZK 100...
|
|
|
Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly: Znečištění ovzduší bioaerosoly
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kvasničková, Simona ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem dílčího úkolu II bylo vypracovat obecně použitelnou metodu 24 hodinových odběrů vzorků ovzduší pro měření výskytu bioaerosolů, zhodnotit výskyt bioaerosolů v blízkosti vybraných zemědělských zařízení, popsat sezónní kolísání výskytu bioaerosolů a vliv meteorologických parametrů a zhodnotit míru rizika výskytu bioaerosolů. Práce zahrnovala čtyři etapy řešení. V prvé etapě řešení byla provedena rešerše dosud známých faktů o vzorkování bioaerosolů / živých částic a zvolen typ vzorkovače. V druhé etapě řešení bylo provedeno sledování denních profilů výskytu bioaerosolů / živých částic v lokalitě, která nebyla zatížena zvýšeným výskytem živých částic z jakéhokoliv zdroje znečištění jako jsou např. kompostárny, čistírny odpadních vod, zemědělská živočišná výroba apod. Ve třetí a čtvrté etapě byl zjišťován vliv zdroje znečištění jako je drůbežárna a velkochov vepřů na výskyt bioaerosolů/ živých částic v jejich okolí. Zároveň byl sledován vliv některých mikroklimatických podmínek na výskyt diskutovaných živých částic. Jako doplnění hodnocení vlivu významného zemědělského objektu bylo provedeno i hodnocení pachové zátěže.
|
guest ::
